Volební kampaň je, jak se hezky říká, jiný žánr. Slibují se v ní často nesmysly, fabuluje se bas i lže o 106. Je to vcelku standard, nepříjemná, ale neodbouratelná součást politiky. Ovšem pokud se přitom významný politik dostane zcela mimo mantinely liberální demokracie stojící na právech a svobodách osob a na zákonem omezené moci státu. Je to hodně varující. Dobrým příkladem může být to, čeho se dopustil Andrej Babiš v kampani před evropskými volbami v debatě s občany pražského sídliště Řepy v reakci na evropský migrační pakt, který jeho hnutí odmítá, řekl cituji my pokud se dostaneme do vlády, zavedeme tvrdý azylový zákon, vyženeme policisty a vojáky do ulic a budou se ptát co tady děláš? Máš papír? Ukaž, jak jsi sem přišel. Je to varující hned v několika rovinách. První je rovina právní. Babiš jistě ví, že vyhnat vojáky do ulic menu v právním státě nijak jednoduché. Je k tomu potřeba vyhlášení některého z krizových stavů. Jedním je nouzový stav známý z doby COVIDu, druhým je stav ohrožení státu, který je možný vyhlásit. Jak když je Česko pod hrozbou nynějšího vojenského útoku? Naznačuje tedy Babiš lidem, že chce po celou dobu, co bude u moci, vládnout v režimu nouzového stavu, kdy jsou zásadně omezena práva a svobody všech obyvatel země, tedy de facto režimu diktatury. Dost hrozná představa. I kdybychom ale připustili, že vojáci se dostali do Babišovy kampaňové vjet jen omylem, já už se to tak poslanci za ANO čas od času stává. A že to myslí tak, že kontroly mají provádět v uvozovkách jen policisté. Není to o moc lepší. Zákon říká, že policista člověka muže legitimovat, jen když ho přistihne při páchání trestného činu nebo přestupku, když odpovídá popisu hledané nebo pohřešované osoby či se zdržuje bezdůvodně bezprostřední blízkosti chráněných objektů a v několika dalších případech rozhodně ne, když člověk jen tak jde po ulici. Na základě čeho by tedy měli chtít policisté o někom papír? Na základě toho, že vypadá ne bílý, nebo že ho zaslechnou, že mluví nečesky. To přece neodpovídá zákonu. A budou policisté otravovat například i americké nebo indické turisty. To, na co Babiš láká voliče, je v důsledcích naprosto šílené. Neméně varující rovinou je Babišovo mentální naladění. O. Všimněme si, jak pohrdavě se člověk, který býval a znovu chce být premiérem, o některých lidech vyjadřuje. Ukaž papír, jak jsi sem přišel. Je to s odpuštěním jako z vyšetřovny StB v 80. letech, kde se lidem, kteří nic neudělali, jenom, tak nějak vadily, také přezíravě týkalo to, aby se jim dalo najevo, že nejsou ve skutečnosti považováni za plnoprávné, že mohou počítat s tím, že se s nimi bude zacházet jako s lidmi druhé kategorie. Je bohužel vidět, že se Andrej Babiš myšlení doby, ve které bral rozum a také nabyl rozličných zkušeností, zcela nezbavil. Nabízí se znepokojivá otázka komu ještě, kromě jinak vypadajících lidí, by chtěl nakonec týkat a zacházet s ním jako s ne plnoprávnou bytostí. Znovu. Volební kampaň je jiný žánr a Andrej Babiš by na místě vysvětlil, že to ve skutečnosti tak nemyslel. Podobně jako to tak nemyslel, když říkal, že by nepomohl v případě napadení Polsku. Ovšem jeho voliči slyší přesně to, co říká. A tím něčím je v tomto případě ústup od standardní liberální demokracie. Rétoricky se tak Andrej Babiš v kampani už nijak neliší od Tomia Okamury a lehkost, s jakou si hraje s metodami vybočujícím i z linie právního demokratického státu, by nás měla vést k otázce, zda nad tím lze jen tak mávnout rukou a zda to jsou opravdu jen slova, na která by v momentu, kdyby se dostal k moci, hned zapomněl.