Leckdo by řekl, že současná ekonomická situace nijak zvlášť uspokojivá není. Růst je spíš takový nárůst. Pořád se mluví o hrozbě recese. Inflace lidem v posledních dvou letech zdevastovala úspory a proti předpokladům neklesá tak, jak by mohla. Nemluvě o tom, že pandemie a hrozba dalších epidemií a válečné konflikty k náladě moc nepřidají. Nic moc ve srovnání s předchozími optimistickými cykly. V tom všem ale existuje paradoxní ostrůvek úlevy pro běžné domácnosti během zhoršení ekonomického cyklu. Ne, vzrostla nezaměstnanost a ještě k tomu rostou mzdy. Ovšem zvyšující se mzdy, no nedám. Na fungující jako polštář před větší sociální pohromou, teď působí jako faktor působící proti oživení vyspělých ekonomik. Rostoucí mzdy tlačí na růst cen a zvýšená inflace znemožňuje snižování úrokových sazeb centrálních bank, které by podpořilo ekonomiku. I v ČR rostou mzdy více, než se čekalo. Jak naznačila ČNB při posledním zasedání, totéž platí v Evropě. Růst mezd za první čtvrtletí podle odhadů převýšil čtyři %, přičemž Německu dosáhl skoro pěti %. Začátek roku bývá ovlivněn tím, že nabíhají výplaty nově vyjednané v kolektivních smlouvách, také odstupné pro propouštěné zaměstnance i jednorázové roční odměny. I takto ale vypadá, že úroveň růstu mezd zůstane letos relativně vysoká. A koneckonců stále celkem vysoké jsou nárůsty mezd také ve Spojených státech. Tam sice tlak na výplaty postupně zpomaluje, přesto zůstávají sektory a povolání, kde je nárůst mezd vysoký. Je to například zdravotní a dětská péče, právníci a uklízecí služby. A právě služby jsou tou oblastí, která začíná dělat velké starosti ekonomům po celém světě. Ačkoliv všude slaví postupný pokles inflace do zvládnutelných vod mezi dvěma a třemi %, ve službách je inflace tažená z velké části právě růstem mezd daleko vyšší. Aktuální údaje Českého statistického úřadu naznačují, že inflace ve službách je daleko nad pěti %, v některých segmentech dokonce kolem osmi %. Tato inflace navíc nejeví sebemenší známky poklesu. Důvodů je celá řada ve službách, ale obecně platí, že zde zatím stále ještě je velmi nízká automatizace, která dlouhodobě snižuje ceny zboží. Ostatně pořád jsou to služby, kde z podstaty věci lidská práce hraje prim, ta zdražuje a zdražovat bude zvláště taková, která nepůjde nahradit roboty ani umělou inteligencí. Na mnoha místech kvůli strukturálním změnám stále chybí lidi. Ekonomové obecně vysoký růst mezd moc v lásce nemají. Přeplácení zaměstnanců totiž vede k většímu utrácení a roztáčí se ona obávaná mzdově inflační spirála. Přesto i oni chápou, že krutou inflaci, která hodnotu peněz snížila za pouhé dva roky o nějakých 30 %, musí vyvážet. Růst mezd, zvláště v Česku, kde za ony dva roky propadla životní úroveň nejvíc z celé EU a konvergence k západnímu světu se zastavila. Rovnováhu mezi těmito dvěma pohledy vedle firem a zaměstnanců hledají centrální banky, které mají vyváženost cenové hladiny na starosti. Nemají to úplně lehké.